Když se ohlédnu: Co mi rok 2025 opravdu dal

Poslední dobou na blog tolik nepřispívám. Ne proto, že by se v mém životě nic nedělo, ale spíš proto, že se toho dělo až příliš. Mám pocit, že před koncem roku znovu sedím nad vlastní mapou života a přemýšlím, jestli pořád kráčím po cestě, kterou opravdu chci. A jestli jsem na ni hrdá.

A musím říct, že letos mě život opravdu nešetřil. Ale zároveň mi dal tolik momentů, na které budu vzpomínat ještě dlouho.

Moje burleskní vystoupení. Tři čísla, jeden obrovský tlak

Tři čísla. Dvě skupinová, jedno sólové.
Nové kostýmy, nekonečné tréninky, ladění detailů na poslední chvíli… a tréma, jakou jsem dlouho nezažila.

V jednu chvíli jsem si dokonce říkala, jestli to celé nezruším.
Stojí mi to vůbec za to? Nejsem na to už stará?
Takové otázky se mi honily hlavou.

Ale pak přišel ten moment.
Světla, potlesk, emoce.
Povedlo se to. Lidé mi tleskali, gratulovali… a já cítila obrovskou euforii. Dala jsem to. Já to fakt dala.

A tenhle pocit mám v sobě dodnes.
Bude příští rok další burleskní vystoupení? Nevím. Ale vím, že tohle bylo jedno z mých nejodvážnějších rozhodnutí roku.

Silný pracovní rok – eventy a nová klientela

Letos mě čekala spousta práce, ale také spousta radosti a profesních úspěchů.

Jeden z největších momentů?
Event pro 80 lidí, který jsme realizovali prakticky ve dvou. Hromada příprav, stresu a zodpovědnosti… a pak ten nádherný pocit, když to klapne. Úleva. Hrdost.

Nebyl to ale jediný event, který jsem letos dělala.
Organizace akcí je náročná, ale já to miluju. Baví mě chaos, proces, lidi, energie. Baví mě ten pocit, když stojím v místnosti, kde všechno funguje přesně tak, jak má.

Letos jsem také pořádala svůj vlastní workshop.
Mluvila jsem před lidmi – a i když to není moje komfortní zóna, zvládla jsem to.
A možná i o tom je tento rok: vystoupit z bubliny a posunout se o kus dál.

Syn opustil domov – a mě to vzalo dech

Tohle je pro mě asi nejzásadnější moment roku.

Můj dvacetiletý syn odmaturoval, začal studovat vysokou… a pak přišel zlom. Nehoda na skútru, operace, dlouhá rekonvalescence. A s tím i uvědomění, že vybraná škola není jeho cesta.

Rozhodl se odejít ze školy, najít si práci a osamostatnit se.

A já?
Musela jsem přijmout, že moje role se mění.
Že tohle je nová životní etapa – pro něj i pro mě. A že i když je to někdy bolestivé, je to přirozená součást života mámy.

Upřímně? Zasáhlo mě to víc, než jsem čekala. Ale učím se to přijímat.
S láskou, pokorou a vědomím, že on teď potřebuje žít svůj vlastní příběh.

Můj bohatý cestovatelský rok 2025

A na to nesmím zapomenout. Cestování je moje terapie, můj únik i můj návrat k sobě.
Letos jsem navštívila několik zemí, zažila tolik krásy a napsala o tom celý samostatný článek.

Co mi rok 2025 dal?

👠 odvahu vystoupit na jeviště a zářit
💼 profesní růst, nové výzvy, nové klienty
💔 změnu v rodinném životě, která mě naučila pouštět
🌍 spoustu cest, zážitků a malých radostí
💛 a hlavně… hlubší porozumění sama sobě

Rok 2025 byl náročný. Silný. Proměňující.
A já jsem za něj vděčná.

A co vy? Jaký byl váš rok? Už jste si ho pro sebe uzavřeli a podívali se na něj s odstupem?
A plánujete už ten nový?

Pokud ano, před Vánoci vám ještě prozradím pár tipů, které mi pomáhají vstupovat do dalšího roku s větší lehkostí a jasností.

Vaše Joudi

Autor: Jitka Kratochvílová (Joudi de la Cour)
Foto: se souhlasem Jitky Kratochvílové