Pět zemí, šest příběhů a jedna žena, která se učí žít naplno

Občas si říkám, že cestování je moje terapie. Někdo si kupuje nové oblečení, někdo objímá stromy, někdo zas cvičí do úmoru nebo navštěvuje ženské kruhy. Každému pomáhá něco jiného… Já si kupuji letenky a balím batoh, ať je to na pár dní, nebo na pár týdnů. A rok 2025 byl v tomhle směru jeden z nejbarevnějších. A kdyby to šlo, tak bych cestovala ještě mnohem víc.

Letošek byl plný zážitků, chutí, moře i měst, které mi otevřely oči a přinesly spoustu nových dojmů, příležitostí a do konce i přátel.

Thajsko – začátek roku, který dodal tolik nové energie

Leden. Unavená po náročném konci roku, ale plná plánů a očekávání. Jeden batoh, který jsem balila tak, jak jsem se to naučila: pár důležitých kousků na sebe, elegance, praktičnost a trocha toho ženského rozmaru. V Thajsku jsem nechala všechny starosti a užívala si ho naplno.

Co mi Thajsko dalo?

• Znovu jsem pocítila, jaké to je žít v přítomnosti,
• zjistila jsem, že nepotřebuji velký luxus – stačí mi slunce, moře, milý lidé a dobré jídlo,
• uvědomila jsem si, jak jsem společenská a i když neumím moc anglicky, tak se dokážu seznámit s novými lidmi a ne ztratit se,
• zjistila jsem, jak moc potřebuji sluníčko, teplo a jak moc nemám ráda zimu.

Řím – rychlý jarní únik na prosecco a báječné jídlo

Jaro. U nás ještě chladné počasí a já potřebovala tak slunce a klid. Uličky, přátelský lidi, prosecco a jídlo, které chutnalo úplně jinak než doma. A taky pocit, že i krátká cesta dokáže člověka nabít jako týdenní dovolená.

Co mi Řím připomněl?

• Že ženskost se nejvíc probouzí, když se cítím svobodně,
• že stačí krátká chvíle či výlet, aby se člověk znovu nadechl,
• že společné chvíle a chvíle bez každodenních starostí jsou tak potřebné.

Nechala jsem se vtáhnout atmosférou… Stále mi běželo v hlavě, přesně takhle chci žít i doma a ne pořád spěchat. Chci se toulat a všímat si krásných věcí kolem sebe.

Sicílie – místo, které mě nečekaně naprosto nadchlo

Léto. Piedimonte Etneo bylo trošku jako časová kapsle. Bez auta. Bez stresu. Jen my dva, pohyb mezi městečky a kafe na náměstí.

Etna. Úchvatná dáma, který si zaslouží obdiv a velkou úctu. Na téhle cestě jsem skutečně zpomalila a vnímala každý okamžik. Žádný spěch. Nastoupit prostě do autobusu, který je překvapením, kam nás zavede a jaké dobrodružství zažijeme. Milé setkání s místními. I když mluvili jen Italsky, tak tohle jsou ty chvíle, kdy nepotřebuješ rozumět všem slovům, prostě dokážeš vnímat co ten druhý říká.

Co jsem si odnesla z tohoto výletu?

• Elegance se dá nosit i s batohem (ano, i tady to fungovalo!),
• když se nehoním za programem, přicházejí mnohem hlubší momenty,
• a Etna? Síla. Pokora. A taky uvědomění, že i já někdy potřebuji „vypustit páru“.

Kypr – pár dnů pro sebe, pár dnů u moře

Léto II. I když v létě k moři moc necestuji, vydala jsem se letos na Kypr. Dostala jsem příležitost se sem vydat s mým trenérem a jeho ženou a byl to naprosto skvělý nápad. Cítila jsem se jako princezna, o kterou bylo postarána a já si jen užívala sluníčka a klidu bez stresu a pocitu, co vše ještě musím.

Tady jsem:

• užívala si každou chvíli na plno a nechávala v sobě probouzet to mé malé dítě,
• vypla hlavu a udržovala tělo v pohybu,
• trávila čas jen sama se sebou.

Barcelona – město, které ve mně probouzí kreativitu

Podzim. Barcelona je pro mě město barev, krásných pocitů a nádherné architektury. V Barceloně jsme se ubytovali na jachtě a lépe jsme si vybrat nemohli. První večer jsme strávili na pláži, kde jsme jen nasávali živelnou a lehce chaotickou atmosféru.

Co mi Barcelona přinesla?

• Slow cestování mi sedí mnohem víc, než jsem si myslela,
• žádné plánování, jen jít tam, kam mě nohy nesou.

Před touto cestou jsem měla v hlavě spoustu myšlenek a hlavně úkolů, ale najednou se vše zklidnilo a začalo dávat smysl.

Londýn – čerpání vánoční atmosféry a strávený čas s rodiči

Prosinec. Advent v Londýně? To jsem ještě nezažila. Tento výlet jsem koupila na začátku roku a věnovala jsem ho rodičům, především tátovi k jeho sedmdesátinám. Já už v Londýně párkrát byla, ale on ne. A co jiného mu dát, než tento krásný výlet? Světla, vánoční atmosféra, svařák, ruch, ale zároveň i malá místa klidu, která si tam vždycky najdu.

A kam dál?

To je otázka, na kterou odpoví až rok 2026.
Ale jedno vím už teď.
V cestování budu pokračovat dál a dál budu objevovat nová místa. Chci žít naplno, chci cestovat s grácií a hlavně to sdílet s vámi a inspirovat vás v cestování na vlastní pěst. Pro více inspirace mě sledujte na mém instagramu.

Věřím, že i další rok bude cestovatelsky bohatý. Možná exotika, možná Evropa, možná něco úplně jiného.

Ale hlavně… bude to v mém rytmu, s batohem, humorem a elegancí.

Do dalšího roku vám přeji mnoho cestovatelských zážitků a já budu moc ráda součástí!

Vaše Joudi

Autor: Jitka Kratochvílová (Joudi de la Cour)
Foto: se souhlasem Jitky Kratochvílové