Připadá mi to jako včera, kdy jsem oslavila své 40. narozeniny. Kvůli pandemii sice až o rok později, ale o to více jsem si to tehdy užila. Pozvala jsem přátele, kapelu, tančilo se, smálo a bylo to nádherné. Dnes slavím 45. narozeniny. Že ten čas utíká, snad ani nemusím připomínat. Více než na sobě samotné to ale vidím na svých dětech – vždyť můj starší syn má za sebou maturitní ples a před sebou maturitu samotnou. A to už je fakt síla. Člověku dojde, že určitá etapa života pomalu končí a nastává něco úplně jiného. Děti najednou vyrůstají, odcházejí z domova a já si uvědomuji, jak rychle se všechno mění.…