Má láska k Itálii: proč se vracím a proč tam jednou chci zůstat

Na světě jsou místa, která navštívíte jednou a máte je odškrtnuté na seznamu. A pak jsou místa, do kterých se vracíte. Znovu a znovu.

Pro mě je takovým místem Itálie.

Letos jsem tam byla už třikrát. Palermo, Řím a Florencie s Boloňou. Čtyři města, čtyři atmosféry, jeden pocit. Ten, který znám jen odtud.

Palermo – všechno na jednom místě

Sicílie mě chytila již loni, kdy jsem navštívila Catánii s nezapomenutelným výletem na Etnu. Jen výhled na ni je něco, co se nedá popsat a co mě nikdy neomrzí. Letos přišlo Palermo a bylo to jiné. Hlučnější, barevnější, živější.

Palermo je město, kde máte za rohem moře, za dalším rohem hory a uprostřed toho všeho historii i klidné parčíky a místa, kde si můžete na chvíli oddechnout od ruchu. A k tomu lidé, kteří se na vás usmívají a ještě vás nakrmí.

Hned po příjezdu jsme si sedli do místního baru, kde si Italové pochutnávali na domácích těstovinách. A po pár minutách mi jeden z nich přinesl na vidličce ochutnat. Jen tak, bez ptaní, s úsměvem. Moje chuťové buňky okamžitě vystřelily a já věděla, že tohle bude dobrý výlet.

Řím – město, do kterému se vždy vrátím

V Římě jsem byla třikrát. A přesto jsem tam až letos poprvé navštívila Andělský hrad. Stál tam celou dobu, čekal a já kolem něj chodila a odkládala to na příště.

Tentokrát jsem šla. A byl to jeden z nejkrásnějších momentů celého výletu.

Pak je tu Pantheon. S přítelem si tam děláme fotku každý rok, je to náš malý římský rituál. Letošní rok nebyl výjimkou.

A pak Koloseum – to, které mi roky unikalo. Jeden rok jsme se nestihli dostat včas, protože mi přestala fungovat data a úplně jsme se ztratili. Letos jsme tam konečně dorazili. Stála jsem uvnitř a říkala si, jak mi tohle mohlo tolikrát uniknout?

Řím je město, které odměňuje trpělivé. A které má vždy co ukázat, i když si myslíte, že ho znáte.

Florencie & Boloňa – kultura, vedro a 60 000 lidí

Florencie v červnu. Nádherná a nemilosrdná zároveň. Přes 60 kilometrů nachozeno, těstoviny s lanýži které stály za každý ten krok, a vedro které vám připomíná, že Itálie v létě není pro slabé povahy.

A pak ten koncert.

Linkin Park před 60 000 lidmi ve Florencii. Hudba, která zní jinak, když ji posloucháte v takovém městě. Když se za vámi tyčí renesanční věže a před vámi je moře světel a hlasů. To není jen koncert – to je zážitek, který se vám vrývá pod kůži.

Miluji toto propojení – kultury, města a hudby. Nikde jinde to nemá takovou sílu jako v Itálii.

Co mi Itálie dává

Zpomalení. To je první slovo, které mě napadne.

Ne že bych tam odpočívala – 60 kilometrů v rozpaleném městě mluví za vše. Ale Itálie má zvláštní schopnost přimět vás zastavit se. Sednout si do kavárny, objednat cappuccino a jen se dívat. Bez mobilu, bez plánování, bez toho abychom spěchaly na další zastávku.

Jídlo, které se vychutnává pomalu. Lidé, kteří se neomlouvají za to, že žijí naplno. Moře i hory v dohledu. Historie na každém kroku.

A ten pocit, že tady čas plyne jinak.

Proč tam jednou chci zůstat

Nevím kdy. Nevím jak. Ale vím, že Itálie pro mě není jen dovolená.

Je to místo, kde se cítím jako já. Kde zpomalím, aniž bych se o to musela snažit. Kde jídlo není jen jídlo, káva není jen káva a procházka uličkou není jen procházka.

Možná je to sen. Ale sny se přeci mají snít.

A vy – máte místo, ke kterému se vždy vracíte? Napište mi do komentáře.

Více inspirace najdete na mém Instagramu @ctyricitka_v_rytmu_joudi – a pokud nechcete propásnout žádný článek, přihlašte se k odběru newsletteru. Píšu jen tehdy, když mám co říct.