Péče o sebe po čtyřicítce: proč chtít být krásná není sobecké

Chci být krásná. A kdo by taky nechtěl? Jen říct to nahlas stojí nějaké to úsilí. Když to totiž vyslovíte, v některých očích jste hned sobecká. Ale co je na tom sobeckého? Péče o sebe je přece potřeba každé z nás. Chtít být krásná není nic špatného. Záleží jen na každé, co si pod tím představuje.

Kdy se z touhy stává „problém“

Mnoho z nás vyrostlo s přesvědčením, že chtít být krásná je povrchní. Že si to žena může dovolit až ve chvíli, kdy má hotovo. Když je o všechny postaráno. Když jsou všichni spokojení. Když nezatěžuje, nevyčnívá a nikoho „neruší“.

Touha cítit se hezky se tak často odsouvá na konec seznamu. A někdy z něj zmizí úplně.

Krása není pro ostatní. Je pro vás.

Být krásná neznamená líbit se všem. Znamená líbit se sama sobě. Poznat se v zrcadle. Vidět tam ženu, která o sebe pečuje ne proto, že musí, ale proto, že chce.

Já se chci líbit sobě, ale i ostatním. Chci se cítit skvěle ve svém těle a taky na tom pracuju.

Moje péče o sebe po čtyřicítce

• Kosmetika a kadeřnice pravidelně. Ne až před svatbou nebo focením, ale jako běžná součást života.
• Pohyb. Cvičím pravidelně a tělo mi to vrací víc energie i lepší náladou. Co mi pomáhá, píšu v článku o únavě po čtyřicítce.
• Jídlo. Víc přemýšlím o tom, co jím. Tady ještě vidím rezervy, ale učím se.
• Malé radosti. Masáž, barevné nehty nebo krásné prádlo. Drobnosti, díky kterým se cítím sexy každý den.

Proč máme pocit viny, když se o sebe staráme

Protože jsme byly dlouho vedené k tomu, že hodnota ženy je v tom, co dává. Jak je užitečná. Jak se přizpůsobí. Jak se obětuje.

Jenže žena, která se o sebe nestará, se postupně vyčerpá. A vyčerpaná žena už nedává z radosti, ale z povinnosti. Ne ze síly, ale z rezerv. Proto je péče o sebe tak úzce spojená s nastavováním hranic.

Chtít být krásná znamená chtít být živá

Možná nejde o oblečení. Možná nejde ani o make-up. Možná jde o to, že chcete znovu cítit lehkost, radost a tu jiskru. Že se nechcete jen „udržovat v chodu“, ale skutečně žít.

Touha po kráse je často touhou po návratu k sobě. K tělu. K ženskosti. K tomu, kým jste byly dřív, než jste se začaly zmenšovat. Mně v tom hodně pomohlo profi focení, kde jsem se poprvé viděla očima někoho jiného.

Když to někomu vadí

Jakmile si začnete víc všímat sebe, může se stát, že to okolí znejistí. Ne proto, že byste dělaly něco špatně, ale proto, že už nejste jen funkční. Už nejste jen dostupné. Už nejste jen ty, které všechno zvládnou bez nároku.

A to může být pro některé nepohodlné.

Péče o sebe není sobectví

Chtít být krásná není sobecké. Sobecké je popírat samu sebe tak dlouho, až z vás zůstane jen role.

Krása není navíc. Je to přirozený projev ženy, která se slyší a bere se vážně.

A možná právě teď je ten správný čas si to konečně dovolit.

Jak pečujete o sebe vy? Napište mi na Instagram.

Vaše Joudi