Respekt k sobě

Jak si nastavit hranice: moje zkušenost

Na začátku roku jsem otevřela téma nastavování hranic. Našich vlastních hranic.

Proč právě tohle? Protože mě provází už dlouho a pořád na něj narážím v různých podobách. A čím víc o hranicích píšu, tím víc si jich všímám i v běžném životě. O to víc vidím, jak je to stále aktuální téma a že mě ještě čeká dlouhá cesta, než to budu umět s lehkostí. Nechci tady psát chytré poučky. Chci sdílet i svoje vlastní zkušenosti.

Plány, které dávaly smysl

Když jsem si plánovala nový rok, řekla jsem si, že se víc zaměřím na práci. Najdu si další klienty, zvednu si hodinovku. K tomu budu pomáhat jako recepční ve fitku. Budu pravidelně cvičit, jíst lépe a víc se hýbat. 

Chvíli to fungovalo.

Když do plánů vstoupí realita

Pak ale přišla nová pracovní výzva. Taková, která dává smysl, ale bere víc energie a soustředění. Najednou jsem začala nestíhat. Byla jsem roztěkaná, unavená a měla jsem pocit, že jsem všude jen napůl.

Bylo mi jasné, že takhle to dál nepůjde.

Rozhodnutí, které spustilo vinu

Věděla jsem, že musím něco pustit. A rozhodla jsem se skončit s recepcí. A tady jsem trochu narazila.

Najednou jsem si připadala jako ta, která někoho nechala ve štychu. Ta, která někomu přidělala práci. Ano, přišel ten známý pocit viny. Začala jsem si říkat: Nemám to ještě nějak vydržet?

Když se zastavíš a podíváš se na fakta

Pak jsem se ale zastavila. Protože faktem bylo, že se mi od začátku roku daří. Pravidelně cvičím, jím víc bílkovin a dokonce jsem i trochu zhubla. Cítím se líp ve svém těle. Silnější.

A bylo mi jasné, že kdybych teď ustoupila, začnu o tohle všechno postupně přicházet.

Hranice nejsou selhání

Ano, vím, že někomu tím přidělám práci. Vím, že se to někomu nebude líbit. Ale když ustoupím, přidělám práci sama sobě. Budu unavená. Vyčerpaná.

A upřímně – já nedělám nic špatného. Jen si nastavuji svoje hranice. Protože až se mnou jednou sekne, kdo se o mě postará? Kdo se postará o mou rodinu?

Proč tentokrát neustoupím

Neustoupila jsem. A neustoupím. Ne proto, že bych byla tvrdá. Ale proto, že jsem se rozhodla dát sebe na důležité místo. A to je pro mě teď důležitější než být za každou cenu ta hodná.

Vaše Joudi

Autor: Jitka Kratochvílová (Joudi de la Cour)
Foto: se souhlasem Jitky Kratochvílové

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *